Žalovníček aneb vzkaz pro čerta :)
Po několik let na gymplu jsme se v prosinci bavili tím, že jsme se převlékali za čerty, anděly a jeden šťastlivec musel zastat roli mikuláše. Byli jsme postavičky, které měly sehrát divadlo pro děti a v neposlední řadě také zastat roli jakési berličky při jejich výchově. Uprostřed mikulášovy bichle se většinou skrýval papírek od rodičů, kde byly sepsány dobré i špatné vlastnosti jejich ratolestí a také jejich "hříchy"...
Tak tedy čerti, mikuláši...mám pro vás prácičku!
C. 4 roky-ve zkratce: je rozmazlená, sprostá, vypočítavá, myslí si, že může mít vše a že všechno musí být po jejím
viz
-malá mě přesvědčovala, že nemusí být v kočárku připoutaná, přestože mi mamka řekla opak-> výsledkem bylo násilné připoutání a řev po celou cestu domů
-sundala jsem malou z parapetu, protože mi to přišlo nebezpečné->stala se jí asi nějaká křivda a tak na mě začala křičet, jaká jsem fucking bitch a neodpustila si ani kopání
- ráno slečna ztropila scénu kvůli svému účesu, vygradovalo to tak, že jí mamka musela hodit do auta a zavřít
-malá nechtěla k snídani vločky, ale cereálie...mamka jí řekla, že dneska má vločky a konec->skončilo to tak, že vločky byly po celé podlaze v kuchyni
-malá neumí prohrávat...vždycky když vycítila, že nevyhraje, ať už šlo o stolní hru, závod, cokoliv, začala šíleně brečet...vysvětlit jí, že není důležité vyhrát nejde...nechávat jí pokaždé vyhrát taky ne
-malá nechtěla poslechnout, že nesmí sama do skříňky se sladkostmi-> řev, kopání a v nestřeženou chvilku do tý skříňky stejně vlezla a pak už jsem viděla jenom její vítězoslavný úsměv
Nastal čas napsat něco pozitivního: Slečna si zvykla říkat prosím a děkuji. Chodí mi dávat dobrou noc. Čas tráví nejradši se mnou i když jsou doma rodiče. Když někam odcházím, je to objímání na několik minut a taky se dozvím, jak mě miluje. Mamince o mě často říká, jak jsem šikovná. Oblíbenou činností se stalo vyrábění čehokoliv.
O. 6 let
-má svoji hlavu a nikdy napoprvé neposlechne, pořád mi zdrhá nebo naopak zdržuje
-zlobí, jen když se stane nějaká velká křivda-třeba když měl pocit, že se směju, když ho bratr mlátí->to do mě mlátil, kopal, kousal...
Scény se neopakují často. Zažíváme spolu spoustu srandy.
F. 11 let
-myslí si, že má navrch a nemusí mě poslouchat
-odkládá úkoly
-neustále provokuje mladší sourozence
-klid je jen když má svůj tablet
Už ztratil ostych a často si se mnou povídá. Pomáhá mi s mladšíma, když jim třeba nerozumím.
hahaha, ty dobré vlastnosti budu muset dopsat, až budu mít lepší náladu :) Doplněno
Teda, všechny články jsem přečetla jedním dechem, jsi skvělá :) Vážně, máš můj obdiv :) Tvoje články se mi strašně líbí, budu tě číst nadále :) I když je mi teprve 15, vím, že chci jednou taky vycestovat a zkusit pracovat na nějaký čas jako au-pair též :) Tak přeji pevné nervy, protože jak to tak čtu, takové rozmazlené děti..no nevím nevím :D Měj se kráásně a ať tě děti moc nezlobí :) Vážně, už se těším na další článek ;))
OdpovědětVymazatNo to je nádhera, konečně někdo se stejným posláním! Mít skvělé místo u fajn rodiny za férových podmínek, ale zato s nevychovanými fracky. Jsem Terka a pracuju skoro čtrnáct dní v Rakousku. Občas mám pocit, že zešílím... ty děti jsou ufňukaný, rozmazlený, vždycky musí být po jejich a u všeho potřebujou maminku. Nejhorší je, že ta je v tom podporuje a ochotně jim dojde pofoukat nožičku, když na ní upadne pastelka ze stolu a dítě začne řvát, jako by mu to tu nohu utrhlo, pokaždé dítě ochotně převlékne, když se po dvou hodinách s růžovým tričkem malá rozhodne, že už to tričko nechce a chce zelené.... a to byl jen střípek toho, jak to tu probíhá. Dítě je středem vesmíru a neváhá mi ukazovat, že já nejsem a nikdy nebudu jako jeho maminka a už se těší, až mě odsud zase vyhostí. Takže tak. Nadšeně čtu tvoje stránky, prosím, buď tu pro nás, šikanované češky, abychom se nemusely každý den samy sebe ptát, jak dlouho to tak vydržíme.
OdpovědětVymazatDíky a mějte se všechny moc pěkně :)
Terka